Od klekání z večera před svatým Akáciem šili s obyvatelstvem všichni čerchmanti. Ponejprv cizácký forman zapříčil povozem cestu, čímž vysloužil si kleteb a lání prostého i vzdělaného lidu. Ku škodě na životě jeho a zdraví naštěstí nedošlo. Nedlouho nato hejno rozjívených jinochů do sudův odpadních u rybníka obecního kopalo a jiných výtržností se dopouštělo. I zbrojná stráž ouřadu rychtářského k nim vyjeti musila, by pořádek sjednala a viníka řádně potrestala. Hlavní podlec, mladý pacholek sotva ochmýřený, vinu svou na černý den, kořalku a plivníka sváděl, leč u ouřadu káti se stejnako bude museti a škodu nahraditi a zápisu do smolné knihy se podrobiti. Merendu a povyk, kterýžto počestné konšely, měšťany, kupčíky i řemeslníky ze spánku vyrušoval, museli zbrojnoši ostrým slovem tišiti. Ponejprve hlučný štěkot psův, poté zpěv, tance rej a křepčení ze světnic a muzika rozličná, snad ze samotných pekel pocházející, by sami ďasové do kotlů bili a kočky za ocasy drali. Čeládka zpovykaná, vínem přiopilá, křikem a lomozem poklidný spánek rušila, pročež stížnosti na jejich nestoudné chování se množiti nepřestaly a zbrojnoši do kuropění krotiti je musili. Na pětkráte k domům bohatých měšťanů i do chudých pastoušek obecních přivoláni byli, by spravedlnost sjednali, rozdílů nijakých dle stavů nečiníce. I k půlnoci nebylo daleko a jakýs doposud neznámý chasník vůz svůj, mnoha komoni tažený, nezvládl, i z cesty vyjel a železnou sesli porazil, poutníkům ku odpočinku purkmistrem postavenou. Jen všichni svatí a pozdní čas uchránili ty, jež by na místě tomto přes den seděli. Hnán zlým duchem, pacholek i s povozem ujel, avšak na místě neštěstí ponechal darmovis, kterýžto příčinou bude jeho potrestání. Nečekalo však na stráž pražádného odpočinku, neb kořalečník o pomoc ji požádal, by kumpána jeho mu zvednouti pomohla a k ženě pranešťastné dopraviti dokázala. I stalo se a hříšník, jenž na dno nejednoho džbánku truňku nahlédl, ulehnul v lože, plísněn bohabojnou ženou. Když pak k ránu ozvalo se ještě z domu obecního, kde černá kuchyně pro školu sídlila, kvílení a pištění polnice, že snad mordýře či jiného zlotřilce by vyplašilo či smrt mu přivodilo, prohlédla rychtářská čeládka dveře i okna, zda snad petlice nechybí či okna vytlučena nejsou a dovnitř se jakýs lotr neprávem nevloudil. Teprve poté klid se rozhostil navýsost.