Vzhledem k množství ukradených katalyzátorů ne tak často, jak by bylo záhodno, ale občas ano.
Krátce před desátou hodinou večerní si takového nestandardního pohybu všimla pozorná svědkyně a svěřila se se svým podezřením stálé službě. Dle jejího sdělení se po chodníku kolem auta plížil muž, využívaje všech čtyř končetin pro kontakt s dlažbou. Tím, že měl hlavu mnohem níže než hýždě, připomínal podivného tvora pasoucího se na dlaždicích.
Na místo pochopitelně vyjela hlídka, aby zabránila možnému zločinu, případně ověřila, zda třeba nehledá brýle. Ledva byli strážníci na místě, bylo jim jasné, že se čtyřnožec nepase a ani nepase po výfucích. Na dlažební dráze dlel postarší muž a posunoval se podivnými přísuny náhodným směrem. Když ho hlídka oslovila, s námahou sdělil, že čtyři pevné body jsou víc než dva nejisté. Alespoň tolik vydedukovaly uniformy z jeho „hyhyhohy“.
Po poměrně dlouhé debatě, která spočívala v jednostranném huhlání a rozboru, co že to vlastně říkal, vydedukovali strážníci, že dotyčný bere medikamenty. Na příbalovém letáku stálo, že je třeba léky pořádně zapít. A co je psáno, to je dáno. Prášky zapíjel hanáckým hu hu koktejlem, kdy z původních ingrediencí legendárního nápoje zůstal zachován jen rum a možná kyselina mravenčí.
Následně putoval zpět v čase. Z člověka rozumného přeskočil vzpřímeného i zručného a zakončil vývoj jako australopiték s náhonem na všechny čtyři. Vzhledem ke kombinaci alkoholu a léků si strážníci přizvali na konzultaci lékaře.
Ten vyloučil variantu A – hospitalizaci, strážníci pak možnost B – ulici, takže zbyly jen dvě alternativy. C – záchytka a D – domácí péče. Po konzultaci přítelkyně na telefonu padla volba na střízlivění v lůně rodiny, kam muže hlídka dopravila. Překvapivě nikde žádné konfety ani oslavné fanfáry.