Jen za posledních sedm dní, jsme k ní vyjížděli sedmkrát. Co den, to výjezd. Společným jmenovatelem je vždy alkohol, ale jinak se důvod výjezdu čas od času mění. Ve většině případů však žehrá na dobrá srdce občanů, takže jsme dvakrát vyjížděli na nehnutě ležící osobu, která je nejspíš v bezvědomí nebo mrtvá. Nebyla. V dalším případě měla dotyčná alespoň tolik „slušnosti“, že namol opilá zapadla pod stoly na jedné předzahrádce, čímž vyděsila obsluhu. Ta se pak dušovala, že se do podroušeného stavu neuvedla u nich, ale prostě tam přišla. Dalo práci ji vymotat, ale povedlo se. Jindy zase nechala na lavičce, kde vyspávala, kabelku i s obsahem, což neuniklo kolemjdoucím. Strážníci pak po okolí hledali ploužící se přízrak, kterému by ji předali. Poslední její majstrštyk se jí povedl během víkendu, kdy na tísňovou linku volal pár, který uvedl, že v jednou baru sedí rozrušená žena v psychické nepohodě a potřebuje nutně pomoc. Hlídka na místě zjistila starou známou, která zamířila přímo na city dotyčných a připsala si zásah. Její deprese se rozplynuly ve chvíli, kdy ji pár sedl na lep, a kromě přivolání strážníků ji obdaroval i finanční hotovostí. Žena, jejíž životními útrapami zkalená mysl se zázrakem rozjasnila, vyrazila do víru města, než se podniky zase zavřou.