Hned po sedmé hodině večerní vyrazili strážníci na kontroly heren. Jen v prvních dvou bylo nalezeno jedenáct klientů házejících sociální podporu do forbesu. To se nám pak v noci lépe pracuje. V tu samou dobu vyjížděla druhá hlídka k mladíkovi, který iritoval obyvatele sídliště a zákazníky jednoho z obchodů hlasitými výkřiky. Strážníci nalezli mladého muže skandujícího hesla nějakého fiktivního fotbalového klubu. Hlídka po ztotožnění fanouška nasměřovala mimo obytnou zónu.  Pak chvíli probíhaly tradiční kontroly – kamiony, hřbitov, nádraží. Následně nalezli strážníci zraněného bezdomovce, kterého si odvezla sanitka, kterou na místo shodou okolností přivolal neznámý svědek. Krátce poté zjistila obsluha kamerového systému ležící osobu v pasáži. Opilec po probuzení pokračoval k domovu. O pár minut později oko kamery zachytilo jiného muže, povalujícího se v centru města. Skoro to vypadalo, jakoby ve vzduchu řádila neznámá mimozemská zbraň a muži díky ní padali jako hrušky. Tohoto opilce se už strážníkům „nahodit“ nepovedlo. Nereagoval na žádné podněty, ani tlakové body. Na místo proto opět vyjížděla záchranka, která si padlého hrdinu mezigalaktického konfliktu odvezla do nemocnice. Strážníci na žádost záchranářů provedli bezpečnostní doprovod. Co kdyby se probral. Téměř současně požádal strážníky o zásah jeden z bezdomovců, který se dle svých slov dostal u nádraží do sporu s trojicí mužů a obává se napadení. Jak se ukázalo, pohádal se jen s jiným bezdomovcem a obával se, že případný pěstní souboj prohraje. Zápas ukončen ještě před tím, než teoreticky začal.
A to již strážníci vyjížděli na pomoc distributorce tisku, které se zasekly klíče do dveří tabáku a nešly ven. Prostě nešly. Vážně. Hlídka po příjezdu na místo trafiku uzamkla, vyjmula klíče a předala je spokojené ženě. A jede se dál. Z oznámení muže o napadení skupinkou jiných mužů se vyklubalo pokřikování z opačné strany ulice při cestě z hospody. Jistota je jistota. Strážníci vyčkali, až muž vklouzne do bezpečí domu. A závěr patří mistrům, jelikož hlídka po šesté hodině ranní vyjížděla na oznámení, že v čekárně na autobusovém nádraží někdo heká a určitě potřebuje pomoc. Hlídka v čekárně narvané lidmi jedoucími do práce nalezla muže čekajícího na autobus, kterého chronicky bolí noha a čekání na ranní bus si krátil hekáním. Nic víc k životu nepotřeboval. Prostě si jen tak hekal. Oznamovatelce strážníci mezi řečí poradili, že se příště stačí dotyčného zeptat, jestli nepotřebuje pomoc, nicméně odpovědí jim bylo, že tam bylo spousta dalších lidí, tak se měli zeptat oni. Inu, jsme tu pro lidi, tak vyjedeme.