Jsou okamžiky, které je dobré neprodlužovat a všichni jsou rádi, když skončí co nejdříve. Samozřejmě, že kdyby šel Titanic ke dnu hned u mola v Southamptonu, tak by byli diváci ochuzeni o tříhodinovou romantiku, plný močový měchýř a posmrkanou krabičku kapesníků, no a film o jedenáct zlatých sošek bezpohlavních emzáků. Nebo kdyby Gandalf Sýček nacpal TEN prsten do pytlíku (ne do Pytlíka, i když…), který by Orlí letka po pár hodinách letu mrskla do Hory osudu, mohl být klid. Ale byla by to asi nuda. Nicméně, život není film, pročež je dobré, když některé věci netrvají příliš dlouho. To se týkalo i jednoho případu, který strážníci řešili.
Krátce po hodině polední zavolala na stálou službu letitá žena z nedaleké vesnice, že jim před domem na lavičce sedí nějaký zamračený chlap a ona má strach. Když přijela hlídka na místo, nalezla zde muže, který byl ještě o fous starší než volající dáma. Zamyšleně uvedl, že krapet zabloudil a netuší, kudy se dostat domů. Pamatoval si však z mládí poučku, že když se člověk ztratí, má zůstat na místě a pátrací oddíly si ho najdou. Našly, i když netušily, že ho mají hledat.
Zatímco s ním hlídka vedla živou a zábavnou komunikaci (v jednu chvíli se ji dokonce snažil přesvědčit, že je mu o třicet let méně), jela druhá hlídka do místa jeho bydliště, aby zjistila, zda ho tam někdo čeká. Ukázalo se, že přijela právě ve chvíli, kdy se v bytě horečnatě rozbíhalo pátrání a řešila logistika. Syn s maminkou právě oficiálně nahlásili orgánům pohřešování staříka a chystali se vyrazit do terénu. Tedy syn se chystal, maminka byla imobilní a byla připravena hájit pevnost. Imaginární kameny, které jim po dobré zprávě spadly ze srdce, by vytvořily neméně imaginární hromadu (ale fakt velkou).
Během pár minut již seděl starý pán ve služebním voze, poslouchal rádio a s úsměvem po cestě domů pozoroval cvrkot na ulici. Kouzlu okamžiku chyběl již jen dotaz, zda by chlapci nemohli pustit houkačku. Netrvalo dlouho a byl v bezpečí rodinného krbu. Než odjeli, vzali si strážníci, pro všechny případy, telefonní číslo na syna. Inu, člověk nikdy neví.