Jedna neortodoxní verze známého přísloví praví, že tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se pivo donese, nicméně my bychom se rádi vrátili k variantě s odstraněným uchem. Že je katalyzátor nedílnou součástí mnoha aut, platí jen z části, protože se najdou tací, kteří je od vozidel oddělují celkem pravidelně. Pochopitelně nelegálně. V noci. Za pomocí pily. A heveru. Nejeden nešťastný řidič pak ráno zjistí, že je jeho plechový miláček obohacen o neplánovaný tuning. Taková podlá činnost se pochopitelně neobejde bez specifického zvuku podobného otvírání konzervy se šproty lžící na boty.
Podobný zvuk, linoucí se ztichlým nočním parkovištěm, zaujal sluchové ústrojí pozorného svědka. Vše dokreslila postava muže ležícího po zaparkovaným autem. Řezač tuše, že byl viděn (či slyšen), přestal pílit, rychle nasedl do nedalekého vozu, a po anglicku zmizel. Tou dobou však již vnímavý svědek informoval strážníky a přidal přesný popis odjíždějícího vozu, doplněný o důležité poznávací znamení. Únikovému prostředku totiž nesvítilo jedno přední světlo. Dostupné hlídky začaly ihned s odřezáváním. Nikoliv však katalytických konvertorů, alebrž silnic vhodných k útěku, respektive újezdu.
Jedna z motohlídek během chvíle zahlédla Kyklopa, který se k ní bezstarostně blížil. Zablikal modrý maják stylově doplněný rudou stopkou, a už se stálo. Zatímco si osádku i s poloslepým vozem přebírala republiková policie, vydali se strážníci zkontrolovat parkoviště, odkud před pouhými čtyřmi minutami přišlo tísňové volání. Vůz zvednutý heverem našli poměrně snadno, stejně jako zlatý řez výfukovým systémem.
Díky všímavému svědkovi a rychlému zásahu nespadlo auto, ale klec. Katalyzátory tak mohou nějaký čas klidně spát a šetřit síly na redoxní reakce.