Žádosti o poskytnutí svalových pletenců a know-how při zvedání rozličných rodinných příslušníků, jimž došly síly a utábořili se na linu či koberci, přijímají strážníci pravidelně, takže je překvapí již jen máloco. Poslední případ však zaskočil i zkušené strážnické matadory.
Od začátku noční směny uplynulo pouhých pár minut a ze stodvanáctky outsourcovali oznámení seniorky. Žena sdělila, že by potřebovala pomoci s manželem, který není schopen se zvednout a ona s ním nemůže hnout, aby ho dostala do ložnice. Hlídka byla na místě dřív, než zazněla znělka oznamující krvavou půlhodinku večerních zpráv proloženou silikony, latexem a botulotoxinem, zakončenou roztomilým hrncem s koťaty a kuchařskými radami.
Panímáma dovedla strážníky do obýváku, kde trůnil na otomanu její choť a sledoval fotbal. Ve chvíli, kdy začaly uniformy zjišťovat, zda nemá zdravotní komplikace, nastal v celé události nečekaný zvrat. Vyšlo najevo, že muž nemá problémy vstát, pouze „s bábou nemluví“. Ta na oplátku uvedla, že se „dědek nechce přesunout do ložnice a zbytečně leží na gauči“. Strážnické bulvy získaly velikost ředkviček odrůdy černobylská bílá a obývací pokoj proťala dvě mlaskavá plesknutí podobná setkání šťavnatého steaku s pitevním stolem. To se setkaly dlaně s čely. Pochopitelně pouze s těmi patřícími hlídce.
Starý muž, vida výrazy jejich tváří, nakonec prohlásil, že když už jsou mládenci tady, tak ho můžou podepřít na cestě do postele. Vyskočil čiperně, jako když si nudista dřepne nad kopřivy, zavěsil se za uniformované paže, vytrčil bradu a s výrazem hodným Caesara při triumfálním vstupu do Říma odkráčel kolem manželky do vedlejší místnosti. K dokonalosti hanáckého kameňáku chyběla už jen troška. Troška.