Takový nezbedný jazýček dokáže notně pozlobit a při nesprávném použití způsobit nejen nemalé problémy, ale mnohdy i velkou škodu. Ostatně Janové Hus i Jesenský by mohli vyprávět, kdyby mohli. Zrádný jazýček byl i příčinou pozdvižení, které řešili strážníci.
Na operační středisko zavolal v dopoledních hodinách muž, který se svěřil s obavami o sousedčin nezvratný osud. Uvedl, že vyrazil na ranní doplnění obzvláště vypečených rohlíčků, když tu si povšiml otevřených dveří sousedního bytu. Chvíli neklidně přešlapoval na chodbě, a když se nic nedělo, houknul (nikoliv kouknul) do předsíně. Odpovědí na jeho „huhuuu“ byla jen ozvěna „huhuuu“. Přiměřeně intenzivně tedy zazvonil, avšak ani tentokrát nikdo nepřišel. Byt tonul v mrazivém tichu. V hlavě se mu začaly přehrávat různé scénáře, které postupem času začaly nabírat děsivých rozměrů od zdravotní indispozice sousedky, přes nevhodný dárek v podobě panenky Chucky, až po návštěvu nějakého vilného smilníka. Nakonec toho na něj bylo moc, pročež vytočil stálou službu a požádal strážníky o pomoc.
Hlídka byla na místě za pár minut. Také houkla a vyslechla ozvěnu, načež se jala obhlížet situaci. Během chvíle si všimla jistého detailu. Tím byl provokativně vytrčený jazýček zámku. Ukázalo se, že někdo sice při odchodu/příchodu řádně zamkl, nicméně nezavřené dveře. Což je u bezpečnostního zámku dost závažný problém. Asi jako když secí stroj neseje. Strážníci provedli rychlou kontrolu, zda obyvatelka bytu někde neplánovaně neleží. Neležela.
Stálá služba mezitím sehnala na ženu telefonní kontakt a zavolala jí. Dotyčná hned prvními slovy potvrdila, že se nestala obětí cizích úkladů, ale evidentně jen vlastní nešikovnosti. Následně chvatně přichvátala domů, provedla spolu s hlídkou další zevrubnou prohlídku, zda v bytě něco zjevně nepřibylo nebo naopak neubylo. Následně dveře nejen zamkla, ale hlavně zavřela.
Opět se ukázalo, že dodržování správného technologického postupu je důležité nejen u montování květináče z Ikea, ale i u tak bazální věci, jako je zavírání dveří.