Do večera chybělo ještě několik dlouhých hodin a sluníčko trhalo rekordy. Ruměnice pospolné na úpatí stromů vytvářely veselé hmyzí variace na šedesátá léta plná volné lásky a opeřené hrdličky ve větvích se bavily cílenými zásahy holých hrdliček sedících na trávě pod nimi. Zkrátka takové pohodové jarní odpoledne.
Pohledu všímavé ženy nicméně ani v tuhle požehnanou dobu neunikl věkovitý muž, který posedával na lavičce a dle ní působil poněkud zmateně, přičemž tak nějak divně dýchal. Strážníci tedy vyrazili zkontrolovat, zda senior něco nepotřebuje. Ostatně změna tlaku dokáže zacvičit i s batyskafem, natož s životem opotřebovanou lidskou schránkou. Když hlídka dorazila na místo a vstoupila s mužem v hovor, došlo k výše zmíněné podmíněné reakci. Stařík totiž nešťastně nakrčil čelo a jal se objasňovat důvod, proč sedí delší dobu na čerstvém vzduchu.
S kamarády stejné věkové kategorie neplánovaně lehce popil víno, a zatímco ve společnosti dávných kumpánů měl síly tolik, že by zabalil rosomáka do krabice od cviček, cestou domů z něj veškeré hrdinství na rozdíl od vína postupně vyprchalo. Uvedl, že měl strach z reakce babičky, která by ho za dýchánek notně vyplísnila, a proto se na lavičce nedaleko domu pokusil přeměnit vinný vinný dech za nevinný nevinný. Pochopitelně mimo babiččin pozorovací perimetr.
Jelikož se jeho očistný proces blížil ke konci, sluníčko stále příjemně hřálo a stařeček nežádal žádné pomoci (nabídka doprovodu uniforem ho upřímně zděsila), popřáli mu strážníci hodně štěstí a za podvědomého broukání známého hitu od Yo-Yo Bandu odjeli.