Strážníci řešili situaci, která nakonec notně připomínala scénu, kdy Bohuš Stejskal zmateně prohlásil: „Jako tata můj, že nebyl můj tata? Vždyť já su celý můj tata!“. Hned v ranních hodinách se na ně obrátil rozčarovaný muž, který si stěžoval, že nějací nezodpovědní výlupkové zaparkovali tak, že mu nenechali žádný prostor k vyjetí. Když na místo dorazila hlídka, zjistila, že se na oznamovatelův vůz lepí z obou stran dva jiné, jako studentíci na latinskoamerické taneční párty nebo vilníci v metru během špičky. Prostě natěsno.
Strážníci kroutili hlavou nad hloupostí řidičů a začali pátrat po některém z nich, aby s vozem popojel a uvolnil blokádu. Shodou okolností, která k této práci patří, vykouknul z okna nedalekého domu muž. Těžko říct, zda ho k tomu vedlo pouliční lamentování nebo nedostatek nikotinu v plicních komůrkách, ale ukázalo se, že je řidičem předního vozidla. Vzápětí vyměnil vyhřátý byt za studenou ulici. Na dotaz, proč zaparkoval tak nešťastně, uvedl, že tam s autem stojí již několik dní. To jen tak mimochodem mumlavě potvrdil i motoristický vězeň.
To již kroutili strážníci hlavou podruhé a zeptali se ho, proč zaparkoval u předního vozu tak blízko, že se auta prakticky políbila registračními značkami. Pak se pak nemůže divit, že někdo přirazí zezadu a sevře ho v kleštích, jako to udělal třetí řidič. Do toho se vložil opět ten první a lakonicky prohlásil, že ten tam stojí také již několik dní. Čtyři strážnické bulvy se v tu chvíli otočily na oznamovatele a k nebesům vyletěly dva páry obočí v němé otázce.
Muž opět pod vousy připustil, že tam stálo i druhé auto. To už bulvy překvapeně téměř opustily vyhrazené důlky. Následně vyšlo najevo, že se tam dotyčný v noční temnotě vměstnal, leč za denního světla (a pod dozorem mnoha bedlivých očí) již nenašel odvahu k plechovým polibkům, tak si vymyslel historku o útlaku. Vzhledem k tomu, že barva jeho obličeje začala připomínat zralé rajče a oblékl si minimálně tři ostudné kabáty (jeden za každého přítomného), nechali to všichni bez dalších komentářů, které se draly na jazyk. Přední vůz popojel a odblokovaný řidič opustil ulici s pohledem pevně upřeným před sebe na nějaký velmi důležitý imaginární bod.