Byly doby, kdy se rytíři bez bázně a hany pouštěli na kolbiště jen proto, aby mohli políbit lemroucha své vyvolené. Pleskání rukaviček o napudrované tváře budoucích duelantů znělo ulicemi měst stejně ostře, jako street battle stepujících tučňáků a nejeden mladý carský oficír, opilý láskou a šampaňským, skončil za ranní mlhy s olovem v zjihlém srdci. Pryč jsou tyto časy a pořádného gentlemana, aby dnes jeden pohledal. Odbití kostelních zvonů ohlásilo třetí hodinu ranní, plus mínus čtrnáct minut, a na stálou službu se obrátil spánkuchtivý lid, který projevil jisté roztrpčení nad partičkou mladíků hlasitě švitořících u kašny. Dle jednoho z nechtěných posluchačů dokonce ve skupince koloval i jakýs podezřelý pytlík, naditý pravděpodobně nelegálním obsahem. Strážníci vyrazili učinit klevetění a explozím smíchu nezdárných jinochů přítrž. Když romantické žlutavé příšeří pouličních lamp protnuly silné světlomety, naskytl se hlídce nevšední pohled. U kašny seděla tři překvapená mladá děvčata s očima přes půl obličeje a do tmy za nimi poněkud nedůstojně prchali tři chasníci. Dívky se jaly uklízet okolí, posbíraly prázdné sáčky, původně nadité vzduchem a pár legálními chipsy, a s posledním pohledem plným despektu k uprchlým ctitelům se odebraly k domovu. Lze předpokládat, že panický panický úprk snížil šanci jakkoliv skórovat někam k nule.