V prvním jednání vidíme upravený park, plný vonících květů a zeleně. Po pískových cestičkách korzují milenci a připravují se na stmívání, které zakryje rdící se tváře dívek, poslouchajících šeptané přísliby nedočkavých kavalírů. Poklidnou scénu naruší příchod dvou dívek sotva v rozpuku ženství. Amanda a Rosinanta. Ta druhá láteří a spílá té první. Zdá se, že jsou ve vádě kvůli nepřítomnému mladíkovi. V tuto chvíli se rdí tváře úplně všem (nejen pannám), protože slova, která padají, jsou ostrá jako hrot píky. Dívky proběhnou scénou a mizí. Objevuje se Miranda, Amandina přítelkyně, a lomí rukama. Její družka jistě bídně zhyne nebo přijde o oči, vyškrábané drápy neznámé sokyně. (Zde se objeví poprvé zmínka, že se Amazonky vzájemně neznají, ač mají něco společného). Miranda volá o pomoc, a také mizí ze scény, aby sehnala stráže a zachránila Amandě život nebo alespoň oči. Opět se objevuje Amanda a pokouší se ukrýt za sochu Kupida. Je následována Rosinantou, která připomíná antickou bohyni pomsty. Z očí jí čiší neklamná známka, že poteče krev. Nebo alespoň slzy. Zatíná ruce tak, že připomínají spáry bájného gryfa. Zdá se však, že Amandu nevidí. Opona a jednání končí.
Druhé dějství. Stejný park, jen jiné místo. Dva členové městské stráže, s kordy proklatě nízko, poslouchají lkaní Amandy a Mirandy. Amanda zajíkavým hlasem vypráví, že byla pronásledována neznámou saní, s kterou vedla hádku o Cezara. Podle všeho je Cezaro mladý muž, který je sluhou (nebo spíš milencem) dvou paní. A zdá se, že jedna to odhalila. Amandě při vyprávění jihnou oči (je tedy zjevné, že o ně nepřišla), a pak ukazuje k řece, kam odešla Rosinanta. Stráže salutují a odkráčí s vědoucími úsměvy k řece zkrotit zlou ženu.
Závěrečné jednání. Na řece se odráží poslední paprsky zapadacího slunce, na břehu stojí Rosinanta a seká klacíkem do rákosí. Rákosové hlavy padají. Přicházejí stráže. Rosinanta snáší na Cezara a Amandu kletby. Hlavně tedy na Amandu. Cezara miluje, a ta čarodějnice ho obloudila. Stráže jí promlouvají do duše a varují před uchýlením se k násilí a Rosinanta slibuje, že bude hodná a nic takového nemá v úmyslu. Stráže odcházejí, na jílcích se lesknou rudé červánky, Rosinanta svazuje rákosovou panenku, zaplétá do ní dívčí vlasy a se smíchem ji hází do vody. Opona.