Známý italský režisér vystavěl své psychologické drama, které mu mimo jiné vyneslo dvě nominace na zlatou bezpohlavní sošku, na zrnité zvětšenině. O dekádu později se pokusil o stejný úspěch poněkud afektovaný Honzík Zemanů, leč dosáhl pouze toho, že za třicet let u kriminálky vypadal stále stejně a maskéra to v závěru stálo jen šedidlo na vlasy a brýle . I Honzovo první setkání se zločinem, které nastartovalo jeho hvězdnou kariéru u sboru, se točilo kolem fotografie, která jediná dokázala odhalit jinak extrémně rafinovaného zločince pašujícího margarín. Později již dokonce dokázali v laboratořích CSI: Miami, NCIS: L.A. či JZD: Slušovice odhalit pachatele podle fotografie zorničky odrážející o půlnoci v zrcadlových brýlích nápis v sanskrtu v braillově písmu. Obdobnou vnímavost projevila neznámá žena, která přesně v době, kdy se dle středoevropského letního času objevují nad horizontem první sluneční paprsky, zavolala na tísňovou linku a službukonajícímu strážníkovi sdělila své zjištění. Uvedla, že si prohlížela fotografii, která byla pořízena neznámo kým, neznámo kde a neznámo kdy. Na této fotografii byla v pozadí zvěčněna zahrádka plná výpěstků, plodin, travin a roztodivného býlí. V záplavě flory pak zahlédla tři rostlinky, které dle své zkušenosti identifikovala jako marihuanu. Vzhledem k anonymitě slečny Marplové, absenci inkriminující fotografie a naprostému nedostatku všech dalších informací, nemohli strážníci ani přes veškerou snahu proti odnoži kolumbijského drogového kartelu úspěšně zasáhnout.