Strážníkům již pomalu končila denní služba a čekalo je jen odevzdání zbraní, výstroje, sprcha a cesta k rodinnému krbu. Právě v tu chvíli však požádal anonymní ženský hlas o zákrok proti neznámé škůdkyni, kterážto stříhá keř, který si volající hýčká na veřejném prostranství již několik let. Zatímco vidina domácí obuvi, dvojky bílého a četby Bídníků tála jako kostka ledu na rozpálené plotně, změnili strážníci směr jízdy a na místě floristického zločinu kontaktovali oznamovatelku. Ta hlídce upřesnila, že Střihoruká Edvarda v přísvitu pouliční lampy ustřihla blíže neurčený počet větviček a lístků, načež odešla neznámo kam. Strážníci místo pečlivě ohledali, avšak v dosud bujné vegetaci stálezelené křoviny se jim nepodařilo nalézt stopy poškození, a proto byla akce ukončena a keř ponechán svému osudu.