„Dobrý den, máme doma pořádného barevného exota.“
Tak nějak zněl začátek jednoho z oznámení, které krátce před polednem přijala stálá služba. Vzápětí se ukázalo, že nejde o výstředního dědečka se sklony nosit k obědu Northumbrijský kilt, ponožky s křečkem a frak v barvě salamandrově oranžové, ale o modrého opeřence. Podle oznamovatelky k nim do domu vletěl velký papoušek a uzurpoval si nejen domácnost, ale i pana domácího.
Na místo jednočlenné papouščí invaze vyjela hlídka, aby situaci prověřila, a skutečně. V domě strážníci spatřili scenérii, která jako by vypadla z hustého pirátského příběhu. V pokoji stál v mírném předklonu urostlý muž (podotýkáme, že s oběma nohama a bez háku), který měl na rameni krásného papouška. Exot si vesele broukal a čas od času svému nosiči pročísnul vlasy nebo laškovně sevřel ušní boltec. Vše působilo náležitě drsně, neboť muž měl holá ramena a jeho ptačí společník si tanec po kůži (na rozdíl od nosiče) zjevně užíval. Strážníci hostu položili pár nezbytných otázek, co kdyby náhodou znal doručovací adresu, avšak opeřenec vždy jen pobaveně naklonil hlavu a decentním klovnutím naznačil ochočenému savci, aby se nehrbil a narovnal se.
Zatímco hlídka obvolávala rozličné instituce a pátrala, jestli po ptákovi někdo nepase, vedla žena se svým okupovaným mužem vážnou diskusi. Na jejím konci bylo společné a dobrovolné rozhodnutí, že dokud se nepřihlásí majitel, poskytnou leteckému tulákovi azyl a manžela holt budou sdílet. Hlídka si uložila kontakty pro případ, že by se ozval chovatel a nechala domácnost v dobrých rukou, respektive pařátech. Protože pozitivních zpráv není nikdy dost, tak strážníci zpětně zjišťovali osud nalezence.
S radostí můžeme konstatovat, že událost skončila happyendem a uprchlík prožil mimo domov jen pouhý den a možná pár minut, neboť sociální sítě splatily něco málo ze svého obřího dluhu vůči společnosti a zpráva o opeřenci se dostala až ke šťastnému majiteli, který si ho vyzvedl.