Jsou chvíle, kdy je nezbytné posbírat zbytky hrdosti rozdrobené jak piškot v dětské autosedačce a přiznat neúspěch. Hlídka právě ukončila ranní dohled u přechodu pro chodce před školou a vyrazila na pěší obchůzku, když si povšimla poněkud netradičního jevu. Držitelka řidičského oprávnění zaparkovala na parkovišti tak šikovně, že prorazila pneumatiku o obrubník. Tento akt vyvolal u dětí sedících v inkriminovaném autě nebývalé veselí, což bylo v přímém protikladu s výrazem a pocity matky. Ta dočasně umlčela upřímně míněné komentáře a myší pištění kusem rohlíku a jako tělo bez duše pozorovala kolo se stejným problémem. I zželelo se hlídce matky milých dítek a přispěchala s nabídkou pomoci.
Žena se vytasila s díky a s nástroji. Nejprve se rozpadl hever. Přesněji, vydržel tři a půl otáčky, načež se rozložil na jednotlivé díly, mezi něž lze počítat i tucet mumifikovaných much, pavoučí kokon a neidentifikovatelný chuchel. Již to mělo být varováním. Strážníci tedy alespoň nasadili klíč na šroub a zkusili jej povolit. Svaly zabraly, tvář získala barvu přezrálé řepy, načež se ořech klíče rozlousknul jak Ovomorph při setkání s kosmonautem. Tou dobou již potěr ve vozidle spotřeboval svou dávku a pustil se do popisování situace plyšákům, kteří pořádně neviděli (nebo vydávání zvuků na hranici slyšitelnosti, které přinutily výt všechny psy v okolí).
Když se zteřelé vybavení vozidla odebralo tam, kam se odebírá zteřelé vybavení vozidla, zavolala si pěší hlídka motohlídku, aby použila k výměně kvalitnějších, a hlavně funkčních nástrojů. S těmi už to mělo jít lépe. Ale nešlo. Podle všeho se se šrouby několik let nehýbalo, takže se staly nedílnou součástí vozu. Nic nepomohly domluvy, nástřiky, devadesát kilo plus výstroj, devadesát osm kilo plus výstroj, sto osmdesát osm kilo plus hromada výstroje. Nic. Ani ťuk. Strážníky v tu chvíli maně napadlo, že by oškrábali trochu hliníku, který by spolu se rzí vytvořil termit a ověřili si tak v praxi princip exotermní reakce. Bohužel tento experiment již jedna parta vědců úspěšně provedla, a byl z toho poměrně velký třesk.
Nezbylo tedy nic jiného než po tři čtvrtě hodině pokusů doplněných nabídkou, že jim medvídek pomůže, spolknout chlapskou ješitnost a předat výměnu kola odborníkům. Inu, ne vždy jsme úspěšní, ale jak říkal již baron Coubertin: „Není důležité zvítězit…“