Jsou tím pochopitelně myšleny zahrádkářské zahrádky, nikoliv ty restaurační. Ačkoliv i ty jsou mnohdy plné dutých tykví, dužnatých dýní a neduživých karfiólů. Čas od času však zahrádkář najde v záhonku netradiční výpěstek.
Strávníci dojídali polední menu, když jednu takovou zahrádku vyrazil obhlédnout mladý muž. Ke svému překvapení nenalezl obří kapustu, ředkev velikosti dělové koule, a dokonce ani v maliní ukryté konopí seté. V zeleni dlel jakýsi opeřenec. I zželelo se mladíkovi ptáka, ukryl se za rýč a jal se okřídlence zkoumat. Po náležité analýze vyhodnotil, že se zaručeně musí jednat o jediného dravce, kterého si pamatoval ze školy – orla. Ostatně nezvaný host jakoby z oka vypadl hlavnímu protagonistovi národní verze Knihy džunglí s názvem Krteček a orel. Co vyhodnotil, to také nahlásil.
Strážníci byli k oznámení o přítomnosti zraněného orla ve městě poněkud skeptičtí, přesto vyjeli ohlášený nález prověřit náležitě vybaveni přepravními krabicemi různých velikostí. Po příjezdu na místo jim oznamovatel ukázal svůj objev. Krabice od ledničky letěla do příslušného kontejneru a ve hře zůstala ta od cviček. Ve stínu vzrostlého lopuchu si totiž hovělo mladé káně.
Výrazu totálního kopru chyběla jen piňakoláda s brčkem, paraplíčkem a neverbální dotaz „Vo co de, voe?“ Na pubertální výstřelky jsou strážníci zvyklí, a proto se s opeřeným hipíkem příliš nemazali. Nedbali jeho hlasitého protestu ani pokusů o napadení úřední osoby a umístili ho do Baťovy krabice předběžného zadržení. Cestou do záchranné stanice si vyslechli ještě pár výkřiků, načež celou celu i s ostentativně uraženým obsahem předali odborníkům k dopečení. Respektive k dokrmení.