Fotografové si právě užívali zlatou hodinku, když tu byli strážníci přizváni k situaci, která jakoby vypadla z písně ikonického lysohlavého barda s bendžem. Nešlo o lov moravského bahenního patriota s gastronomickou zálibou v chutných obyvatelích hlavního města, ale o poněkud vyhrocené setkání dvou řidičů.
Vše začalo ve chvíli, kdy se v úzké uličce setkala čumáky dvě vozidla. David a Goliáš. Zatímco se řidička kapesního auta snažila svému soku z dlouhého obytného vozu vysvětlit, že by měl vycouvat, protože ona tu byla dřív a její nárok na průjezd je tudíž legálnější, kontroval protivník argumentem, že couvat myší pár metrů je jednodušší, než dostat pozpátku mastodonta na druhý konec ulice, aniž by při tom přibral pár dodatečných zpětných zrcátek. S tím však narazil (obrazně). Dáma za volantem si stála na svém (obrazně i doslova).
Nastala tudíž patová situace, kdy věž dozadu nemohla a dáma nechtěla. I nabídka řidiče, že ženě s autem couvne, pokud s tím má problém, byla jen házením luštěnin na zeď. Pravděpodobně by tam stáli do doby, než by ráno přijel kuka vůz a oba je shrnul, když se držitelka řidičského oprávnění rozhodla vyřešit situaci po svém. Zavolala hlídku, aby přesvědčila toho omezence, že má zařadit zpátečku. Strážníci reálně zhodnotili poměr sil a vysvětlili, že ženy sice mají přednost, ale to je myšleno společensky či při nástupu do záchranného člunu, nikoliv v dopravě. V tomto případě holt větší bere.
Žena sice vzdorovitě vystrčila spodní ret, nicméně za pečlivé péče strážníků nakonec couvla. Během pár vteřin Goliáš projel a recipročně uvolnil cestu pro Davida. Bez praku a kamene. A pak, že se se lidi neumí domluvit.