Existují činnosti, při jejichž sledování by se předseda nadace pro Darwinovu cenu tetelil radostí jak vilník u vypadlého suku ve dveřích dámské převlékárny. Mezi takové zoufalé činy patří třeba experimentování, zda se do úst vejde klasická žárovka nebo jestli se z člověka po kousnutí ještěrkou stane Gekoní muž a udrží se dlaněmi z vnějšku okna v patnáctém patře. Do podobně vybrané společnosti se chtěla zřejmě zařadit i žena, se kterou strážníci vešli do styku.
K poledni chyběla již jen nepřerušovaná hokejová třetina, když stálou službu požádal o pomoc člen ostrahy jednoho objektu. Uvedl, že má potíže s neznámou ženou, která dělá psí kusy a dráždí jeho i věrného chlupatého kolegu. Což o to, on se nad jejími kousky povznese, ale pes, pes, ten se dostává do varu a je jen otázka času, kdy najde skulinu nebo zařadí vyšší rychlost. Následně začal upřesňovat, že dotyčná ženština chodí kol kolem a provokuje čtyřnohého strážce tím, že strká ruce skrz plot jak mravenečník jazyk do termitího bufetu. Ve chvíli, kdy pes vyhlásí šturm a s vidinou deseti třepotajících se klobásek vyrazí, ženská ruce zase schová. U psa se pak projevuje ukázková frustrační kompozice – očekávání a zklamání. Strážníci vyhodnotili, že to rozhodně musí vidět na vlastní oči a pokud možno ještě v době, kdy dotyčná sice nemá nejspíš všech pět pohromadě, ale má plný počet prstů.
Již při příjezdu uzřeli zajímavou scénu. U oplocení stála žena s rukama vraženýma do bariéry jak veterinář do telící se krávy. Když si všimla hlídky, zkusila ruce kvapně vytáhnout, ale ne nadarmo říkal starý dobrý Octavianus: „festina lente“. Ve zmatku to nešlo tak dobře. A hlavně rychle. Odprstování se nakonec naštěstí nekonalo, ale nechybělo mnoho. Ať se strážníci snažili, seč mohli, tak z ženy bohužel nedostali vysvětlení, proč dělala to, co dělala. Nic nepomohlo ani důrazně zvednuté levé obočí, ani vědoucně přimhouřený zrak a překvapivě ani vstřícný úsměv.
Nakonec vše skončilo jen vážným pohovorem s detailním popisem možných následků – od malíčku až po palec – a žena přislíbila, že už se to nebude opakovat, načež odešla domů. PS: pokud se našel někdo, kdo si během čtení nacpal žárovku do pusy, tak je nám to líto, ale my za to nemůžeme.