Souboje za čest ctnostné dámy (nebo jejího chotě) byly v různých historických epochách poměrně běžné.
Ať se již jednalo o poněkud přehnanou reakci krále Menaláa na románek mezi Helenou a Paridem, který místo využití manželské poradny sezval s bratrem neméně afektované kumpány a společně vyrazili na kapku dlouhý antický trip, či když šlo o každodenní kratochvíli v podání 3+1 mušketýrských kordů, které jejich maskulinní majitelé AAPD (nejedná se o policejní sbor města Ann Arbor!) křížili nejen s dámami, ale i s padouchy a kardinálovými pohůnky. Případně se jednalo o soudružskou výměnu názorů mezi Turkem a Hartlem, která vedla k nalévání čistého vína na schůzi, a v důsledku ohrozila funkci nezúčastněného rostlináře Kunce. K obdobnému souboji se přichomýtla hlídka, která se vracela na základnu a zálibně vyhlížela konec služby. Při průjezdu ulicí si povšimla dvojice mužů, která se za bílého dne častovala ranami. Natrvalo to ani pár úderů srdce, natož pěstí, a strážníci půtku, k nelibosti přihlížejících otrapů, rázně ukončili. Následně se vnořili mezi promile alkoholu a zjišťovali, co bylo příčinou bitky. Nejstřízlivější člen asociální sociální družiny, který měl pouhých jeden a půl promile, bublavě uvedl, že hájil přítomnou dámu, kterou mrzký hrubián udeřil dlaní, až jí spadly brýle. Tuto skutečnost potvrdila i dotčená žena, což byl nadlidský výkon, jelikož měla téměř dvě a půl promile. Fackovač neřekl nic, jen způsobně dýchl do přístroje, aby byl obrázek kompletní. Bezmála dvě promile do něj jasně zapadly. Drobná zranění a oděrky si přítomní chtěli ponechat jako památku a škoda na brýlích bude řešena po vystřízlivění všech zúčastněných. Pokud k tomu někdy dojde.