Otevřená okna vpouští do rozpálených bytů roztodivné zvuky. Tu decentní, leč poněkud repetitivní vystoupení žab, které umí po pár hodinách udělat ze srdce posluchače papiňák. Tam tovární rytmy z techno fesťáku, po nichž mlátí hlavou do stěny nejen spáči, ale i domácí mazlíčci. Nu, a tu a tam pak zvuky signalizující, že se venku děje něco nelegálního.
Krátce po hodině duchů oznámil tajemný hlas, jehož majitel byl natolik skromný, že si přál zůstat v anonymitě, že na ulici probíhá jakýsi rozruch. Nocí se nesl plechový zvuk. Buď šlo o poltergeista v muzeu ešusů nebo přijel dráteník s žebřiňákem plným poklic a hrnců. Vše bylo doplněno pokřikováním, hekáním a povzbuzováním neurčitého počtu jinochů. Z toho oznamovatel nakonec dovodil, že pokud se mladíci neučí na popeláře a neskládají závěrečnou zkoušku, tak používají odpadové nádoby jako neaerodynamické míče.
K místu potenciálního zápasu mezi člověkem a popelnicí vyrazily dvě hlídky, aby bojovníkům odřízly únikové cesty. Dokonce i služební pes se začal usmívat. Ledva se první hlídka objevila v inkriminované ulici, naskytl se jí nebývalý pohled. Tři drsní mladíci, jejichž vousaté tváře připomínaly broskvové chmýří, krok sun krok táhli velkou lednici, která vážila přibližně tolik, jak všichni dohromady. K dokreslení atmosféry chybělo již jen neworleanské blues o černém nebožtíkovi zpívané tklivým hlasem Horáce Badmana alias Hogo Fogo.
Při pohledu na auta s majákem zůstali hoši s lednicí stát jako opaření. Respektive přimražení. Pod chladnými pohledy se jali vysvětlovat, že chlaďák nalezli odstavený u popelnic a chtěli ho odnést na parkoviště, což by dle jejich názoru vyvolalo záchvaty smíchu všech, co by to viděli. Možná, leč strážnické tváře zůstaly chladné. Hlídka mladíkům naznačila, že čím rychleji vrátí lednici zpět, tím lépe.
Jářku, ti to vzali s fortelem. Došlo ke změně scény a trojice metelila tak rychle, že by s přehledem mohla zaskočit absentující členy jamajského bobového družstva. Téměř bylo slyšet kultovní píseň: „Někteří lidi nevěří, že hanácký mrazák zvítězí…“. Jelikož to hoši zvládli v limitu, byť těsně, a upřímně se káli, vyhodnotili strážníci, že noční běh s lednicí byl dostatečným trestem a vyčerpanou omladinu propustili s důrazným varováním.