Chaty, chatky, chatičky

Casa

Nastal čas, kdy se městem nese zvuk škrábání, jak se řidiči snaží získat tankové průzory na čelní skla (což je mimochodem zakázané). 

Legální i ilegální palírny jedou na plný výkon a chrlí pálenku. Ježci bez ikonických jablek a hrušek na zádech (ovocné ztvárnění by taky měli zakázat) hledají kupky spadaného listí, aby si dali zimního šlofíka. Je tu období, kdy na několik měsíců nostalgicky opouštíme chaty, chalupy, dače a zahradní domky. Abychom pak naše miláčky našli ve stejném stavu (nebo v lepším), dovolíme si tradičně sdílet pár poznámek.
• Před zazimováním chaty doporučujeme vyprázdnit lednice a mrazáky. Pokud tedy nemáte na rohožce nápis „Vítejte u Hewittových“. Navíc jsou naše hory sice krásné, ale oči rozhodně nemají.
• Jediné otevřené dveře by měly být právě ty od lednic.
• Nezvaná návštěva je vždycky problém. To neplatí jen o zlodějích, ale i o kunách či hasičích. Ti první vás vyberou, ti druzí vám rozkoušou kabely. Ti poslední vám pak prolijí chatu proudnicí. Proto doporučujeme vyjmout všechny spotřebiče ze sítě.
• Voda v pevném skupenství dokáže divy. Bez problémů rozerve usazené, přeměněné i vyvřelé horniny. Rozhodně nemá problém s plastovou trubkou z hobbymarketu. Nebo v tom horším případě s olověnou, kterou stavitel propašoval v nohavici z podniku přes normalizační závodní stráž. Takže by bylo záhodno vodu vypustit.
• Odvezte vše cenné, včetně sbírky obrazů od holandských mistrů. Je otázkou, proč máte zahradní domek vyzdobený díly Drosta či van der Kabela, ale budiž.
• Co nemůžete odvézt a je cenné, to si vyfoťte včetně sériových čísel. Vždycky se to může hodit. Kdyby pro nic jiného, tak do alba „Takoví jsme byli“. Každopádně to pomůže nejen při pátrání po ztracených věcech, ale i při jednání s pojišťovnou.
• Je v lidské přirozenosti ukazovat sousedům nádobíčko. Hlavně to nové, které jste si vytočili v kole štěstí. Ať s tou svou červenou sekačkou puknou. Je však trapné jít pak prosit souseda o půjčení vybavení, když to vaše přes zimu zmizelo. Chlubte se výpěstky, ne výdobytky civilizace.
• Rozhodně neplatí „mi casa es su casa“. Byť chaloupka na kuří nožce, tak je to váš hrad. A správný hrad má pevnou bránu, petlice, okenice. Nebojte se investovat do vnějšího zabezpečení. Sice se může stát, že jsou ocelí okované dveře tím nejcennějším ze zahradního domku a při zemětřesení zůstanou jako jediné stát, ale investice se většinou vyplatí.
• Diskriminovat otvor jen proto, že se jedná o okno a ne dveře, je nefér. A co teprve sklep či krbový komín. Měřte všem otvorům stejným metrem.
• Nenechavec jde cestou nejmenšího odporu (ne otvoru). Pokusu o vstup věnuje v průměru desetiminutovku. Pak jde dál. Třeba k sousedům. A pak zase dál, protože soused sice neumí pěstovat tak krásné baklažány jako vy, ale má stejného zámečníka. Zloděj se tak nakonec dostane maximálně do kadibudky. A tam ukradne leda …no, tam toho moc neukradne.
• Nenechávejte nikde povalovat nářadí či nástroje. Příležitost dělá zloděje. Tedy nejen příležitost. Když necháte u dveří opřené páčidlo, hasák a krumpáč, je to taková třešnička na pomyslném zlodějském dortíku.
• Soused je sice zahradnický alchymista a má mnohem větší chlupáče (srstky, angrešty), což jistě značí, že má smlouvu s čertem, nicméně to neznamená, že si zaslouží návštěvu pobertů. Když mu dohlídnete na chatu vy, on vám pak taky. Než zjistí, že jste na něj poslali inkvizitora.
• Pokud nemáte elektronické zabezpečení a nehodláte do něj investovat, popřemýšlejte alespoň o světle na fotobuňku. Je spousta tvorů, kterým náhlé světlo nesvědčí, a raději se pohybují v tmách, o čemž by Richard B. Riddick mohl vyprávět.
• Jestliže máte na chalupě poštovní schránku, abyste ani přes léto nepřišli o informace o slevách, tak se zkuste domluvit se sousedy na vyprazdňování. Schránky samozřejmě. Třeba výměnou za informace o slevách. Stejně vám na letáky chodí, tak se alespoň nemusí plížit.
• Čas od času se na své letní sídlo stavte. Může se stát téměř nemožné, že napadne sníh a hned neroztaje. Panensky čistá sněhová pokrývka zdobená jen stopami vran a lišek je krásná na fotkách, ale zve k návštěvě i dvounohé tvory. Ideální, když si plácnete se sousedem (poté co se neprokáže spojení s pekelnými silami), že kdo zrovna přijede, tak omrkne i vedlejší budovu. Případně odhází cestičku. I když, jestli ví, že jste ho práskli inkvizici vy….
• Když už máte tu smůlu a dostanete nechtěnou návštěvu, není hloupější nápad než vstoupit dovnitř. Vlastně je. Vstoupit dovnitř a říct „tady je teda dopuštění boží, Božka, rychle ukliď, ať nás pánové od policie nepomluví, že jsme nepořádní.“ 

Vytvořeno 5.11.2021 7:26:42 | přečteno 121x | miroslav.kominek
 

Čísla tísňového volání

112IZS
150Hasiči
155Záchranka
156Městská policie
158Policie ČR
load