Třeba zenová zahrada nebo toaleta po ránu. Mnohdy však člověka vyruší neodbytný sup nebo jiný člen rodiny. Obdobný problém měl i muž, který čtyři hodiny po půlnoci stále ještě meditoval v kasinu a pozoroval na stole dokonalé pivní kružnice, aby odhalil tajemství vesmíru a ovoce na blikajících otočných válcích.
Od této činnosti ho měl neustále verbálně odvádět neznámý týpek sedící na vedlejší sesli. Když mu myslitel řekl, aby nerušil jeho kruhy a chtěl dál zkoumat, jakou silou je nadlehčován frťan zelené ponořený do piva, dostalo se mu tolika invektiv, že by i v komerční televizi pípali rychleji než radista při online přenosu metalového koncertu pomocí telegrafu. Protože se začal obávat o své duševní, potažmo fyzické zdraví, požádal o pomoc strážníky.
Těm po příjezdu hrubiána označil nenápadným kývnutím hlavy a rafinovaným pohybem obočí. Vzhledem k tomu, že byli v lokále jen oni dva a dřímající servírka, jevilo se gesto poněkud nadbytečně, ale budiž. Hlídka s mužem diskrétně označeným sousedovic nadočnicovým porostem zavedla hovor, přičemž se snažila zjistit, co ho na tom druhém tak irituje. Odpověď byla jednoduchá. Všechno. Proto ho taky opakovaně vyzval na souboj, ale neúspěšně. Strážníci mu předložili na oplátku oplatku složenou z kapky diplomacie, špetky právní klasifikace a snítky možných následků, kdyby ve verbálních atacích pokračoval.
Nakonec slovo dalo slovo, oslovený přijal od strážníků dobrou radu, že nemusí mít slunce v duši ani bezvýhradně milovat bližního svého, stačí se chovat slušně, načež potlačil zvracení, zaplatil a odešel. To již ale oznamovatel příliš nevnímal, neboť se opět zahloubal do hypnotických odlesků lepkavých kruhů na desce stolu.