Leckdo někdy zažil, že se po noci vzbudil s pocitem, že na něm během spánku tančilo kozáčka stádo splašených dromedárů, načež ho požvýkal a vyplivnul legendární Kamenožrout, jen aby skončil naklepaný jak hospodský papírový řízek. Avšak každý má bod zlomu rozlámání jinde. Zatímco severské slečně stačil hrášek lstivě umístěný pod slamník, muž, kterého řešili strážníci, byl jiný tvrďák.
Bylo sotva devadesát minut po půlnoci, když si hlídka všimla u jedné zrušené hospody notně pochybné pověsti zvláštního úkazu. Zkušeným zrakům neuniklo, že se po schodech ke dveřím opuštěné krčmy plížil jakýsi žíznivec v montérkách. Strážníci se rozhodli dotyčného zkontrolovat a zjistit, zda se třeba nejedná o zbloudilého aktivistu, který se přilepil ke schodišti směsí z mouky, klovatiny a trusu býložravců, žádaje okamžité obnovení putyky nebo alespoň svobodu planktonu. Když dorazili až k němu, zjistili, že plíživý pohyb byl pouze optickým klamem způsobeným vyplašením zvědavé kuny. Chlapík bohapustě tvrdě spal, odložený napříč schodištěm jak ochozený hotelový koberec a kolem něj byly bez ladu a skladu naskládány jeho osobní věci. Od mobilního telefonu, přes hotovost, až po klíče od bytu.
Hlídka muže překvapivě snadno probrala do obstojného stavu a jala se zjišťovat, co ho přivedlo do této vpravdě fakírské pozice. Pravda, dotyčnému chvíli trvalo, než se rozmluvil a jeho paralyzované „mlaha blerb“ se změnilo v relativně smysluplnou obousměrnou komunikaci. Mumlal cosi o tom, že se po práci asi krapet zdržel, a když šel domů, padla na něj nějaká záhadná slabost, nejspíše mimozemského původu. V nouzi nejvyšší spatřil tančit spásné dveře, které považoval za domovní, a když se na chvíli prolnuly v jedny, vzal zavděk zpětnou změnou z člověka zhruba vzpřímeného (homo circa erectus) zpět do lidoopa a vyrazil po čtyřech po čtyřech schodech k nim. Dál už si příliš nepamatoval, anžto vyčerpáním usnul.
Hlídka mu objasnila, že tyto dveře vedou úplně někam jinam, neb bydliště má o pár metrů dále. Poté se pokusila navázat spojení se střízlivou částí jeho znavené mysli, aby jí objasnila záludnost takovýchto pracovních lihových zdržení (vlastně všech lihových zdržení), avšak žádná ze dvou buněk to nebyla s to pobrat. Strážníci proto počkali, až si sebere svých pět švestek, když už tedy nemá všech pět pohromadě, a zpovzdálí dohlíželi na to, že dorazil bez nehody domů.