Minule jsme nastínili, jak se dostat na bitevní pole v podobě předsvátečních nákupních válečných zón (a při konstelaci hvězd i zpět domů). Nyní si dovolíme přidat pár poznatků, kterak tam přežít. Inu, abychom opět parafrázovali část bestseleru O umění válečném od Mistra Suna: Kdo zná supermarkety a zná sebe, zvládne sto nákupů beze ztrát. Kdo nezná supermarkety, ale zná sebe, jednou nakoupí, jednou ne. Kdo nezná supermarkety ani sám sebe, ten ať objednává online.

• Pamatujte, že za hubičku, respektive za buchtu dostane mocný kouzelný předmět od poťouchlého seniora jen Hloupý Honza. Obvykle stejně neví, jak se používá, zatímco chichotající se stařík do sebe hází buchty hlava nehlava. Pokud vám v příšeří neosvětleného parkoviště někdo z otřískané „dvanáctsettrosky“ nabízí fotonové dělo, urychlovač částic, bez kterého by nebyl Štědrý den to pravé ořechové, nebo třeba zbrusu novou brusku, je to podezřelé. Více než podezřelé. Buď jste koupili kradené zboží, nebo sádrový odlitek. Pak si klidně dejte před jméno stejný titul, který má výše zmíněný pecivál.

• Poté, co seberete odvahu a vnoříte se do útrob Chrámu konzumu, je třeba si uvědomit, že stále platí pravidlo: jestliže nemáte v dokladech napsáno Chuck Norris, je nošení peněženky (a zmíněných dokladů) v zadní kapse kalhot čirý nerozum. To samé platí i pro různé kabelky, batohy, plátěné tašky i síťovky z dob normalizace.

• Když už musíte, jako fakt musíte mít peněženku v transportním zavazadle, tak jej mějte vždy u sebe. Položit kabelku Ouess, na kterou Věrka ze sousední kanceláře vždy závistivě mžourá, do vozíku a jít si prohlížet vystavené zboží do nedalekého labyrintu regálů, je nejen nerozum. To je prostě holá pitomost. To už můžete nechat peněženku i s obsahem rovnou na pultu s uzeninami doplněnou cedulkou „Daruji obnos za odnos“.

• Leckterému vilnému muži jistě polechtá již povadlé ego, když se o něj začne v poloprázdné zapadlé uličce s koňskou vlasovou výživou otírat peroxidová blondýnka v kožichu z umělého bobra. Měl by však mít na paměti, že pravděpodobnost, že ji zaujal svým šarmem a neodolatelně přilákal svým lvím pižmem, je naprosto minimální. Spíše ji zaujal Karel, Ema nebo Tomáš v jeho šrajtofli. Probůh, nejsme ve filmu.

• Jako byl pro Parsifala vytouženou metou specifický pohár (pro omezence – ne, nešlo o Stanleyův pohár), je pro mnoho kupujících svatým Grálem předvánočních nákupů krájená veka. Ale ani poslední kus v okrese nikoho neopravňuje k nadávkám, agresi či snad dokonce fyzické inzultaci soka. Je to nejen nedůstojné těchto i jiných dnů, ale většinou i protizákonné. Ostatně zpívá o tom v jedné kramářské písni i lysý bard s bendžem: „A tak primář kliniky, s profesorem matiky, válejí se po zemi, žádné cavyky. Oba starší pánové, poté co je zabásli, po právu si přibližně, stejně vyfásli.“

• Dodatek k bodu výše: Veku pak získá vysmátý skladník ze šroubárny šeptaje „Duobus certantibus tertius gaudet“.

• Může se stát, že se vám v obchodě něco líbí, ale z nějakého důvodu nemáte dost peněz. Ne! Ať vás to ani nenapadne. Chytí vás, pokuta je v drtivé většině stejně vyšší a z ostudy máte kabát (dle víry, kterou jste uvedli ve sčítacím protokolu, pak skončíte v pekle, v příštím životě se narodíte jako obligátní banánový slimák nebo vám odeberou jediovský titul).

• Jestliže někdo bere do bojové akce i děti (což je pravděpodobně zakázané v několika mezinárodních úmluvách), je třeba být dvojnásob ostražitý. Pro potomky je návštěva obchodního domu totéž, co pobyt vlčáka v kostnici. Věřte, že hvízdání bezpečnostního rámu či těžká ruka podnikového detektiva na rameni vánoční náladě zrovna nepřidá.

• Pokud už si poblíž nedržíte zavazadlo, držte si určitě potomka. Domluvte si krycí hesla, mrtvé schránky a hlavně místo setkání. Nejlépe u informací. Když pak náhodou zůstanete fascinovaně sledovat Závěrečný souboj o veku a dítě se zatoulá, pronásledujíc plechovku mandarinek, stačí poslouchat hlášení: „Paní Kadrnožková, ať si laskavě vyzvedne dítko na informacích. A zaplatí ty mandarinky“.

• Herecký lord s neodmyslitelnou šálou kolem krku pravil: „Stejně největší radost udělá takový dárek, který člověk vyrobí sám – pro druhého z lásky.“ A měl recht. Takový lakovaný samorost potěší více než nejnovější mobil, na který jste si v návalu předvánoční nálady vzali půjčku. Samorost vám zůstane hodně dlouho, stejně jako ta ultravýhodná megasuprová půjčka za nejlepší úrok, podepsaná vlastní krví chlapíkovi v myslivecké kamizole.

Pokračování příště