Některá oznámení vypadají na první pohled, respektive poslech, poměrně závažně a evokují černočerné představy.
Slunce právě zapadlo, což způsobilo pokles teploty o celého čtvrt stupně, když operační středisko přijalo žádost záchranné služby o spolupráci. Prostřednictvím aplikace Záchranka jim zavolala mladá dívka, avšak v telefonu bylo ticho, jako když se na výroční schůzi Ortodoxních milovníků Minecraftu předseda zeptá, čí je to kulaté kolo venku. Zpětné volání vyšlo taky vniveč, neboť telefon dívka vůbec nezvedla. To byly bratru hodně podezřelé indicie.
Do místa volání proto briskně vyjela hlídka, aby zjistila, co bylo příčinou toho, že žena na volání nereaguje. Nocí probleskl maják a strážníci byli na uvedené adrese cobydup. Pochopitelně patřičně vybaveni a připraveni k rychlému zákroku. Prvním bělidlem, které zesvětlilo černý scénář na tmavě šedý, byla skutečnost, že se po zazvonění ozvaly za dveřmi plynulé kroky. Následovalo odemykání, což spustilo další fázi bělení. Nakonec z bytu vykoukla slečna s obočím soustředěně pokrčeným tak, že připomínalo vránu v letu malovanou dětmi v první třídě. Prostě klasické véčko. Prsty zběsile bruslila po displeji mobilního telefonu tak, že vidět to Jackson Heines, tak by raději pověsil brusle na hřebík a šel hrát rugby. Mobil si vesele svítil a prstové lechtání mu bylo zjevně úplně ukradené.
Dívka objasnila, že je na rozdíl od „toho pitomého mobilu“ úplně v pořádku. Dodala, že přístroj v jednu chvíli zamrzl, nejspíš spustil aplikaci, načež se zablokoval a na nic nereagoval. Dívka zrádné placce nakonec domluvila a přiměla ji ke spolupráci, načež strážníci předali dobré zprávy zpět na záchranou službu. Ty o dívce, nikoliv o telefonu. Holt se ukázalo, že technika dokáže někdy potrápit i zkušenou mladou generaci.